Evropská velkoměsta sázejí na elektromobilitu, aby splnila klimatické cíle, odlehčila ulicím a vyčistila ovzduší. Nová pravidla EU, klesající náklady na baterie a rychle rostoucí služby sdílené mobility tento posun výrazně urychlují.
1. Politický impuls: EU vytváří rámec
1.1 Mandát nulových emisí do roku 2035
V rámci balíčku Fit for 55 musí mít každé nové osobní a dodávkové auto prodané po roce 2035 nulové emise [1].
1.2 Nařízení AFIR: Dobíjení ve velkém
Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva zavazuje každý členský stát zajistit minimální dobíjecí kapacitu veřejných stanic 1.3 kW na jedno registrované bateriové elektromobily a vybudovat rychlonabíjecí huby každých 60 km na hlavních dálničních tazích [2].
1.3 Standardy pro těžká vozidla a autobusy
Revidované limity CO₂ pro těžká vozidla vyžadují snížení o 45 % do roku 2030 a o 90 % do roku 2040, přičemž 90 % nových městských autobusů musí mít nulové emise do roku 2030 [3].
2. Městské problémy: Zácpy a kvalita ovzduší
Řidiči v Londýně stále ztratí v dopravních zácpách 101 hodin ročně, což britskou ekonomiku v roce 2024 stálo £7.7 miliardy [5].
Kvalita ovzduší se sice zlepšuje, ale nadále zůstává výzvou: Koncentrace oxidu dusičitého (NO2) u silnic v Londýně klesly o 49 % oproti úrovni z roku 2016 po zavedení celoměstské zóny ULEZ, přesto však 96 % městských obyvatel v Evropě stále dýchá částice PM2.5 nad doporučenými hodnotami Světové zdravotnické organizace (WHO) [4],[7].
3. Tržní momentum: Od aut k autobusům
Společnost BloombergNEF očekává, že se celosvětově v roce 2025 prodá téměř 22 milionů bateriových elektromobilů a plug-in hybridů, přičemž Evropa si ukrojí 17% podíl [9].
Města obměňují své vozové parky autobusů velmi rychle: 49 % nových městských autobusů v EU v roce 2024 mělo nulové emise, což je nárůst oproti 36 % v roce 2023 [8].
4. Rozmach sdílené a mikromobility
Využití sdílené mobility dosáhlo v Evropě v roce 2024 celkem 640 milionů jízd. Jen v Londýně bylo zaznamenáno 28 milionů jízd na koly bez dokovacích stanic, zatímco pařížský systém Vélib’ zaznamenal téměř 50 milionů jízd [6].
5. Nová podoba měst
Parkovací místa u chodníků ustupují dobíjecím hubům a parkletům; tišší elektrobusy snižují hlukovou zátěž; a pilotní projekty obousměrného nabíjení (Vehicle-to-Grid) – jako například nasazení 500 obousměrných vozů Renault v Utrechtu – mění flotily elektromobilů v distribuovaná úložiště pro obnovitelné zdroje [10].
6. Klíčové poznatky
- Zákaz prodeje nových spalovacích aut v EU od roku 2035 je pevně daný [1].
- Nařízení AFIR zaručuje hustou a vzájemně propojenou dobíjecí síť [2].
- Těžká vozidla a autobusy jsou na řadě jako další v rámci hluboké dekarbonizace [3].
- Přínosy v oblasti čistšího ovzduší a menšího počtu zácp jsou ve velkých městech již viditelné [4],[5].
- Sdílená e-mobilita a bezemisní autobusy se rychle rozrůstají [6],[8].
- Pilotní projekty Vehicle-to-Grid naznačují směřování k odolnějšímu městskému energetickému systému [10].
Reference
- Evropská komise, „Fit for 55: EU reaches new milestone to make all new cars and vans zero-emission from 2035,“ 28. března 2023.
- ICCT, „European Union Alternative Fuel Infrastructure Regulation (AFIR) Policy Update,“ duben 2023.
- Reuters, „EU countries approve law to slash trucks’ CO₂ emissions,“ 13. května 2024.
- Transport for London, Silvertown Tunnel Air-Quality Baseline Monitoring Report, prosinec 2024.
- INRIX, „Urban Congestion in 2024 & Beyond,“ 10. února 2025.
- EU Urban Mobility Observatory, „Shared mobility trips in Europe rose to 640 million in 2024,“ 3. dubna 2025.
- Environment Agency Austria, „Europe’s air quality status 2024,“ 6. června 2024.
- EcoWatch, „49 % of New Buses in EU Were ‘Zero-Emission’ Models in 2024,“ 4. března 2025.
- BloombergNEF via Ackodrive, „Electric Vehicle Sales Set to Soar Globally in 2025,“ 18. června 2025.
- Reuters, „Dutch car-sharing firm adds Renault EVs capable of powering local grid,“ 4. června 2025.
